10. července 2019

„Vláda chce naplnit státní kasu, nikoliv řešit problém tvrdého hazardu,” říká adiktolog Jindřich Vobořil

Do poslanecké sněmovny se včera dostal k prvnímu čtení návrh ministryně Schillerové, jak získat víc peněz do státního rozpočtu. Vedle zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák se týká také hazardu. Nejvyšší nárůst plánuje ministerstvo u loterií, a to z 23 na 30 %, dalšími 15 % ale chce také danit výhry. U kurzových sázek se mají odvody zvýšit jen z 23 na 25 %, nejtvrdší hazard v podobě hracích automatů by pak měl zůstat na současných 35 %.

Podle odborníka na závislosti Jindřicha Vobořila jde ale o špatný návrh, který má jen plnit státní kasu, nikoliv řešit problém hazardu a závislostí. A pokud takto zákon schválí poslanci, půjde podle Vobořila k dalšímu příklonu k nejtvrdšímu hazardu.

Co si o novém návrhu z pera ministerstva financí ohledně zvýšení spotřební daně u hazardu myslíte?

Z mého pohledu je to špatné rozhodnutí. Všude v Evropě jsou loterie dominantním poskytovatelem her a státy k nim přistupují jinak než k běžnému hazardu, a to hlavně proto, že s nimi nejsou spojena téměř žádná rizika. Kurzové sázky jsou více rizikové než loterie a kvůli nárůstu online hraní se jejich nebezpečnost ještě zvyšuje. A to už vůbec nemluvím o hracích automatech, kde zůstává spotřební daň stejná a jejichž rizikovost je s loteriemi naprosto nesrovnatelná.

Kritici současného návrhu ministerstva financí často zmiňují skutečnost, že dosud v podstatě nebyl vyhodnocený loterijní zákon, který začal platit v roce 2017. Je to tak?

Začnu trochu zeširoka. Před krátkou dobou se schválila národní strategie na následujících devět let, která se zabývá návykovými látkami. Když jsem si dokument procházel, velmi mě překvapilo, že v něm chybí i návrhy v oblasti hazardu, které jsem ještě jako národní protidrogový koordinátor zpracoval v podobě draftu Národní strategie a zanechal mé nástupkyni.

V mém tomto návrhu bylo samozřejmě vyhodnocovat dopady zákona o hazardních hrách z roku 2017, a to ve schválené strategii kompletně chybí. Nový návrh na zvýšení spotřební daně z hazardu je tak očividně pouze o hledání nového zdroje příjmu, nikoliv o řádném analytickém vyhodnocení situace, podle které by se pak měla nastavovat regulace a prevence.

Čím si vysvětlujete, že ministerstvo financí postupuje nejpřísněji právě u loterií?

Celý ten návrh je špatný, a to nejen co se týče hazardu, ale třeba i tabáku. Stejně jako by se měly diferencovat méně rizikové alternativy, jako jsou e-cigarety nebo zahřívaný tabák, kde by měly být daně nižší, úplně stejně by se měly daňově zvýhodňovat loterie, kde je riziko takřka nulové. A hlavně vůbec nerozumím tomu, proč loterie zatěžovat hazardní daní jako takovou, když definici hazardu nesplňují.

Jaká je definice hazardu?

Když to zjednoduším, tak jde o hru, která má potenci rychlého vzniku závislosti a patologického hraní. Jakákoliv online hra toto riziko samozřejmě nese, takže pokud bych u loterií dělal diferenciaci, tak je to u online oblastí, tam to logickou linku má. U lidí, kteří stírají losy nebo hrají Sportku, jsou ale rizika tak malá, že tu regulace nedává smysl.

Jak se rizikovost jednotlivých druhů hazardu určuje?

Jde o poměrně sofistikovanou metodologii, ale zjednodušeně lze říci, že základními parametry, které míru rizikovosti určují, jsou délka intervalu, v jakém si může hráč vsadit, a také výše částky. Právě proto jsou hrací automaty nejnebezpečnější, pak následují hry, jako je například ruleta. U automatů jsou sázky vteřinové, například oproti ruletě, kde je interval delší. Ale i u těchto her se hráči často zadlužují částkami, které často nedokáží splatit až do konce života.

Riziko hracích automatů tedy spočívá hlavně ve velmi krátkém intervalu mezi jednotlivými sázkami…

Je to přesně tak. Výzkumy ukázaly, že pokud gambler sedí u automatu pár hodin, způsobuje to změněný stav vědomí. Pak už nejde jen o to, že člověk honí prohry nebo se snaží o výhru, ale že vyhledává to vzrušení. Studie toho, co se děje hráči v těle, ukazuje, že reakce tělesných receptorů se až v 92% překrývá s tím, co děje při dávce heroinu. Zjednodušeně lze říci, že člověk v tu chvíli vypustí vnější svět, a pak už do herny nechodí kvůli hře, ale hlavně za zážitkem.

Nebezpečí ale hrozí i u live sázek, kde mají navíc hráči pocit, že můžou výsledek ovlivnit intelektuálně svým vzděláváním, což rizikovost tohoto druhu hazardu ještě zvyšuje. U jakékoliv hry tedy vždy svoji roli hraje také právě vzrušení ze hry, a to je samozřejmě i v případě loterií. Člověk je ale vzrušený jen při slosování, kdy už si není možné vsadit, takže tu prakticky žádné riziko není.

Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip.

 

Vystudoval pedagogický obor na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, studoval na postgraduálním studiu aplikované psychologie na Univerzitě Johna Moorse v Liverpoolu, dále poradenský obor Integrative Counselling na Greewich College v Londýně a doplnil si vzdělání v oboru systemické psychoterapie. Kromě funkce národního protidrogového koordinátora zastával i pozici výkonného místopředsedy Rady vlády pro koordinaci protidrogové problematiky. Mnoho let pracuje jako mezinárodní expert a konzultant pro oblasti závislostních politik v různých částech světa pro různé vlády a instituce. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Podané ruce o.p.s., která nabízí pomoc závislým.

Top 3 jackpoty v Česku

  • 1 1 042 000 000 Kč
    Vsaďte si Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! 18+
  • 2 229 600 000 Kč
    Vsaďte si Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! 18+
  • 3 10 000 000 Kč
    Vsaďte si Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! 18+

Nejčtenější články