Sazka před pár dny vypustila svůj nový reklamní spot. Hlavní roli v něm hraje obří tiket Eurojackpotu, na který lidé zaškrtávají svá šťastná čísla. Propagovat má doplňkovky Český pátek a Mega pátek, ve kterých se hraje o byt za 13 milionů, respektive SUV Land Rover Discovery za 2 miliony. Spot upozorňuje právě na skutečnost, že jsou tyhle hry určené jen českým zákazníkům, a tak je šance na výhru velmi vysoká.
Nejen o natáčení, ale třeba i o číslech, které Češi považují za šťastná, jsme mluvili s Filipem Šubrem. Ten se v klipu ujal nejen role reportéra, ale v Sazce má také na starosti interní komunikaci
Naše očekávání to naopak ještě předčilo! Když jsem se ten den vydával na natáčení, byl jsem připravený na všechno. Přeci jen, oslovovat po ránu Pražáky v minus deseti stupních, které byly venku, se nezdálo jako práce snů, a tak jsem byl připravený na jakékoliv reakce. Nakonec jsme ale byli překvapení, jak pozitivní ty reakce byly.
Většina lidí se usmívala a dost z nich se nás dokonce proaktivně ptalo, jestli si u nás můžou vsadit. Právě na vtipných reakcích jsme pak postavili video, které Český pátek i Mega pátek propaguje.
Žádný předem určený typ lidí jsme neměli, oslovovali jsme náhodně vybrané lidi, které jsme potkali, a to napříč věkovým spektrem. Těm nejmladším bylo osmnáct, tím nejstarším byl devadesátiletý pán, kterého jsme potkali, jak čeká na tramvaj. Nejdřív do mě z legrace šťouchal francouzskou holí a říkal, že nesází. Protože ale čekal na tramvaj číslo 16, nakonec jsme spolu na tiketu označili právě šestnáctku.
{img:CeskyPatek2}
Byla to rozhodně sedmička, dokonce myslím, že mi tohle číslo řeklo snad devět lidí z deseti. Na stříbrné pozici se celkem překvapivě umístila třináctka, která se obvykle považuje za nešťastné číslo.
Ten den jsme se smáli celkem dost, třeba před ČVUT, kde jsme oslovovali studenty. Nejdřív nám parta kluků řekla, že chce jako své šťastné číslo zaškrtnout 69. Musel jsem jim za tip poděkovat a taky jim říct, že se v Eurojackpotu zaškrtává jen prvních 49 čísel.
Hned po nich jsem mluvil pro změnu se skupinou studentek. Když jsem se jich zeptal, jestli hrají loterie, rezolutně to odmítly. A pak mi prozradily, že studují statistiku. Tak jsem jim řekl, že statisticky vzato spíš zbohatnou se mnou než s tou jejich statistikou, nijak na to ale nereagovaly a šly zpátky na přednášku (smích).
Nejsložitější bylo určitě technicky zkoordinovat všechny tři kamery tak, aby je ti, se kterými jsme mluvili, pokud možno neviděli. Kameramani se schovávali třeba za zastávkou, v křoví nebo v parku za stromy a spolu jsme se domlouvali přes mikrofon a sluchátko v uchu. Právě proto, že lidé o štábu dopředu nevěděli, byly jejich reakce velmi upřímné.
Práci nám také komplikoval už zmíněný mráz, se kterým se moc nekamarádila technika. Baterky v kamerách nám vydržely tak dvacet minut natáčení, takže jsme neustále škemrali v tabácích i dalších prodejnách, abychom si je tam mohli dobít.
{img:CeskyPatek1}
Začali jsme ráno v osm a skončili až v půl páté, trochu je mi z toho zima ještě teď (smích). Abych byl na kameře dobře vidět, dal mi režisér pokyn, abych si na sebe vzal něco s výraznou barvou. A tak jsem si vzal svoji jarní zelenkavou šusťákovku, protože to byl ten nejvýraznější kousek, jaký jsem doma našel. Už za chvilku jsem byl ale samozřejmě promrzlý až na kost, takže jsem večer strávil pár desítek minut ve vařící sprše.
Tiket měl na výšku dva a půl metru a jak je ve spotu vidět, brali jsme ho s sebou doslova všude - do metra, do obchodů nebo do tramvaje. Nejdivočejší to bylo v metru, kde je průvan, a tak mi sázenka několikrát skoro uletěla. Ochranka nás také vyváděla ze všech možných míst a já jsem zjistil, že s obřím tiketem člověk de facto nikam nesmí, což mě celkem překvapilo (smích).
Natáčení pro mě nebyla premiéra, v minulosti jsem pro Primu dělal pořad podobného charakteru. Navíc mám i druhou zkušenost s kontaktem s lidmi, což je muzika, kterou dělám. Kapelu jsem měl už dřív, teď mám ale jednu úplně novou, která se jmenuje No Talent a se kterou chystáme velké věci. Šaška pro lidi zkrátka dělám už patnáct let a tohle byla jen taková třešnička na dortu (smích).
Seven jede dál a já kapele přeji mnoho úspěchů. Jen já už neměl energii v tom kolotoči dál pokračovat. Díky kapele Seven jsem si objel celou republiku a s jejími členy strávil deset let velmi intenzivního muzikantského života. Protože jsem ale neměl čas na rodinu a postupně jsem byl čím dál vyčerpanější, kapela nakonec skončila. I přesto ale musím říct, že to byla fantastická doba, na kterou vzpomínám moc rád. Seven mi dalo velkou pokoru i zkušenosti, jak se chovat před diváky, z čehož čerpám dodnes.
{img:CeskyPatek3}
Prostě se kolem mě objevila parta skvělých muzikantů, se kterými najednou dávalo smysl založit nový projekt. Je to hlavně bluesman Vašek Friedmann, který hraje na kytaru, dál v No Talent nechybí legenda undergroundu Jožin Bursa, se kterým jsem hrál už v Sevenu.
Pop-rock z kapely Seven, do toho blues a navíc ještě čistý rock. Jaký žánr tedy od No Talent můžeme čekat?
Škatulky jsou na nic, pokud bych si ale musel nějakou vybrat, tak bych zvolil tu s popisem hypster punk (smích). V první řadě jde o písničky, které vycházejí z energie jednotlivých členů. Prostě energické kytarové pecky, kam se občas přimíchá třeba trocha techna a sojového latté (smích).
Zrovna pracujeme na pilotním singlu a klipu a až to bude hotové, rádi bychom oficiálně zahájili fungování kapely na veřejnosti. Máme už přichystaný web i Facebook, které bychom chtěli spustit koncem zimy. Už teď ale můžu říct, že máme rozjednané jak koncerty, tak i festivaly. Jedním z prvních bude v květnu v Mladé Boleslavi na festival Krásná louka, kam jste všichni srdečně zváni!
