Až 300 milionů korun ročně by chtěl do státního rozpočtu přihrát premiér Andrej Babiš. Do vládního daňového balíčku vložil tento týden poslanecký návrh, podle kterého by se některé sazky měly zvýšit o pět až sedm procent. Pokud poslanci návrh schválí, půjde o sedmé zvýšení daní z hazardu za posledních pět let.
Zvyšování daní by se mělo týkat kurzového sázení, živých her a binga. Provozovatelé kurzovek by měli nově odvádět 25 % místo současných 23 %, v oblasti živých her a binga pak dojde ještě k výraznějšímu navyšování, a to o sedm procentních bodů na navrhovanou sazbu 30 %. Technické hry a loterie by podle Babišových slov měly zůstat na současných sazbách ve výši 35 %.
„Navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl pro ČTK předseda vlády.
V rozsahu, který nyní navrhuje Andrej Babiš, se měly daně zvyšovat loni na podzim. Sněmovnou a Senátem ale nakonec prošel balíček s pozměňovacím návrhem Ondřeje Veselého (ČSSD), který zvedl daň u loterií z 23 na rekordních 35 %.
Jako důvod Veselý uvedl, že cílem zvýšení bylo zdanit stamilionové zisky dolarového miliardáře. Ač tehdy nikoho nejmenoval, kam tím mířil, je jasné. Největším provozovatelem loterií je u nás společnost Sazka, jíž se loni stala stoprocentním vlastníkem skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Jako reakci přestala Sazka nejen inzerovat v médiích skupiny Mafra, obrátila se ale také na Evropskou komisi.
Premiér prohlásil, že současné zvýšení daní navrhuje, aby sazby reflektovaly škodlivost jednotlivých odvětví hazardu. Z pohledu zvýšení daní u kurzových sázek, živých her a binga jde o celkem logický krok. Pokud by ale měly jednotlivé sazby škodlivost skutečně reflektovat, pak by měl daňový balíček „nabobtnat“ také o návrh na snížení daní z loterií.
Podle odborníků na závislosti jsou zdaleka nejnebezpečnější hrací automaty, za nimi následují kurzové sázky a živé hry. Na zcela opačném konci stojí loterie a stírací losy, jejichž nebezpečnost je podle adiktologů zcela minimální. Současná daň 35 %, která je na stejné úrovni jako hrací automaty, ale hovoří zcela opačně.
Výhry nad 1 000 000 Kč: 15 %
Kurzové sázky a tomboly: 23 % (návrh 25 %)
Živé hry a bingo: 23 % (návrh 30 %)
Loterie: 35 %
Technické hry: 35 %
K dotvoření kompletního obrázku pak zbývá ještě jedna statistika, která před nějakou dobou vyplynula z Výroční zprávy o hazardním hraní za rok 2019. I přes dlouhodobě avizovanou snahu regulace rostl hlavně podíl na společensky nebezpečných odvětvích hazardu. Zatímco totiž podíl automatů na příjmech rostl o skoro 9 % a kurzové sázky se zvýšily o 4 %, loterie spíš stagnují a drží se kolem 19 %.
Technické hry: 49,5 % (265,2 mld. Kč)
Kurzové sázky: 24,3 % (85 mld. Kč)
Loterie: 19,8 % (16,6 mld. Kč)
Živé hry: 6,3 % (22,3 mld. Kč)
Jak navíc v deníku Echo 24 zmínil ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola, stát by měl nejprve důkladně vyhodnotit dopady zvýšení daní z loňského roku, než začne přistupovat k dalšímu zvedání. „Hazard je učebnicový příklad, jak by stát postupovat neměl. Dokládají to i čísla. Od roku 2017 i přes zvyšování sazeb výběr daně konstantě klesá,“ prohlásil pro Echo 24 Řehola.
Zdroje: ČTK, Magazín loterie, Výroční zpráva o hazardním hraní za rok 2019, Echo 24.
