Česká loterijní královna Sportka už za pár dní oslaví své dvaašedesáté narozeniny. Proto jsme se podívali do její historie a přinášíme vám hned desítku zajímavostí, které jste o této hře možná nevěděli.
Loterie u nás mají dlouhou tradici, my ale začneme po II. světové válce. Naše území ovládaly dvě hry. Šlo o Československou třídní loterii a Československou státní loterii, které pořádala Spořitelna.
Lidé si hry oblíbili a sázeli o sto šest, jenže jen do roku 1953. Tehdy je komunisti vyhodnotili jako zhýralý imperialistický hazard a obě hry zakázali.
Jak se už za krátkou dobu ukázalo, zrušení legálních loterií byla velká chyba. Nejen, že se hráči nevzdali a rozbujel se u nás nelegální hazard, státu ale zároveň chyběly prostředky pro nově vzniklý Československý svaz tělovýchovné jednoty.
O tři roky později tak stát couvl a založil podnik Sazka se stejnojmennou hrou, kde se sázelo na výsledky sportovních utkání. První hra proběhla 15. září 1956.
Protože se Sazka chytla a protože komunisté seznali, že se jim nějaká ta koruna navíc bude hodit, hned v březnu následujícího roku rozšířili Sazku o novou hru.
Její princip se inspiroval jednou z nejrozšířenějších loterií na celém světě, kdy se z osudí losuje šest míčků z devětačtyřiceti. Hra dostala jméno Sportka a ještě mnoho let bylo každé číslo ve hře označeno sportem.
Překvapivá je skutečnost, že vedle klasických sportů jako hokej, fotbal nebo cyklistika nechyběl dokonce ani západní golf.
Asi víte, že dneska stojí plný tiket Sportky 220 korun, tehdy to ale byla částka, kterou by si mohli dovolit snad jen největší pohlavárové. I proto cena tiketu odpovídala době: stál pouhé tři koruny. Ani hlavní výhra ale nedosahovala částek, na které jsme zvyklí dneska.
V roce 1957 si mohl sázející odnést hlavní výhru ve výši 40 tisíc korun. I to se ale komunistům zdálo moc, a tak hlavní výhru v roce 1961 snížili na 15 tisíc. Protože jim to ale hráči neodpustili a Sportku hromadně přestávali sázet, za pár měsíců byla hlavní cena znovu zvýšena na 40 tisíc.
O dva roky později vzrostla nejvyšší výhra na 80 tisíc a v roce 1965 se už sázelo dokonce o 200 tisíc korun.
Zájem o Sportku raketově narostl v 70. letech, kdy se slosování začalo živě vysílat v televizi. Popularitě pak přispělo také přidání druhého tahu, který se z osudí tahá od roku 1965.
Co naopak mezi Čechy a Slováky moc oblíbené nebylo, bylo losování o věcné ceny. Sazka ho nabízela asi dva roky a za slosovatelné kupóny mohli lidé vyhrát třeba auto nebo televizi.
I přes neúspěšný pokus s hraním o věcné ceny se ale podnik nevzdal a inovace vymýšlel dál: jako trefa do černého se ukázala možnost vyhrát zájezdy.
O ty se soutěžilo v mimořádných slosováních od 70. let a výherci se pak potkali na výletní lodi, kde si užívali plavby po Černém moři v Rusku. Později byla nabídka dovolených rozšířena ještě o Bulharsko, Jugoslávii nebo Turecko.
Dodatkové číslo Sportku obohatilo v roce 1977, a protože jde o sedmé číslo, které může navýšit výhru, hráči ho kvitovali víc než s povděkem. Stejně jako i další změny ve hře: v roce 1988 vzrostla hlavní výhra na 300 tisíc korun a v roce 1990 se hrálo už o 500 tisíc.
Největší změna přišla o rok později, kdy se výše hlavní výhry přestala limitovat. Hlavně ale přestal platit strop pro maximální výhru, která se od roku 1991 plně podřídila výši vkladů.
Hráči ale nejvíc profitovali ze změny v roce 1993. Tehdy se nevyhrané peníze začaly převádět do dalšího kola, což je rozhodnutí, díky kterému máme dneska jackpoty i v řádech stovek milionů korun.
10. Online sázení
S myšlenkou na sázení online si všichni pohrávali už od momentu, kdy se pořádně rozšířil internet. Problém ale byl v zákoně, který na hraní přes počítač nebo telefon nebyl připravený. A přestože u nás online loterie provozovala celá řada společností, rozhodně nebyly legální.
To se změnilo v roce 2017 s příchodem Nového loterijního zákona. Jednou z prvních her, které jste si od jeho spuštění mohli vsadit přes internet, pak byla pochopitelně Sportka. Další loterie postupně přibývaly a dnes se ze svého gauče můžete zúčastnit losování víc než desítky číselných her.
Zdroj: Sazka
